top
ltop
AKTUALITY

AKTUALITY

O Bratrstvu Keltů
O našem sdružení
FESTIVAL BELTINE

BELTINE 2014
Ozvěny Beltine 2014
Ozvěny Beltine 2013
Ozvěny Beltine 2012
Ozvěny Beltine 2011
Ozvěny Beltine 2010
Ozvěny Beltine 2009
Historie všech Beltine

FACEBOOK

NAŠE AKCE PRO VÁS
Chystané
Akce Cotios
Nabídka akcí pro vás
Historie našich akcí
VYDÁVÁME
Zpravodaj
e-Kelta
ČLÁNKY O KELTECH
Svátky
Hudba, tanec
Řemesla
Historie
Ostatní
KONTAKT

Bratrstvo Keltů
kelt@beltine.cz

Písemný kontakt:
Bratrstvo Keltů
Korunovační 8
170 00 Praha 7

ASONANCE
Aktuální vystoupení
Prodej alb a zpěvníků
nejlepší české kapely
hrající irské a skotské
balady
O NAŠEM WEBU

Copyright
Bratrstvo Keltů
1997 - 2016
Webmaster
Tomáš Křivánek
Powered by phpRS

TOPlist

Stručný průvodce IRSKOU TRADIČNÍ HUDEBNÍ SCÉNOU

Vydáno dne 11. 12. 2005 (8127 přečtení)

V epoše internetu a platebních karet není obtížné obstarat si cokoli odkudkoli, pokud na to máte. Obtížné je jen rozhodnout se, co si vybrat, poněvadž po internetu vždycky kupujete tak trochu zajíce v pytli. To samozřejmě platí i o nákupu hudebních nosičů, keltskou hudbu nevyjímaje. U té je to vlastně spíš horší – běžná pop-music se dá koupit v internetových supermarketech jako je např. Amazon, kde jsou většinou k dispozici ukázky v některém z úsporných formátů (RM, WMA, MP3). Ale tyhle supermarkety příliš mnoho kelťáren nevedou a tam, kde jich je hodně, zase nejsou k dispozici ukázky.

Namátkou – snad co do sortimentu největší keltskohudební zasílatelství www.tayberry.com, irský hudební ráj www.claddaghrecords.com nebo www.custysmusic.com/mall/CustysTraditionalMusicShop/index2.htm. Takže se vám pokusím nabídnout pár základních informací, abyste se v té záplavě nabídek neutopili, pokud byste si náhodou usmysleli utratit své penízky jedním z těch nejzáslužnějších možných způsobů, totiž za muziku.

 
 Derek BellNetřeba snad ani zdůrazňovat, že nepochybíte, koupíte-li si cokoliv od kapel jako jsou Chieftains, Altan, Planxty (vloni vydali překrásné album z živého koncertu, na který se sešli po dvaceti letech odloučení), raný Clannad nebo Bothy Band. Posledně jmenovaná kapela už dlouho neexistuje,  její muzika ale pořád stojí za poslouchání – tradice má totiž výhodu v tom, že nestárne. Ostatně, Bothy Band měl docela zajímavá pokračování pod vedením jeho protagonistky Triony Ní Domhnaill, kapely Relativity a Touchstone, a nakonec Nightnoise, která už však hraje spíše fůzi směrem do jazzu a new-age. Je to příjemné poslouchání, ale od tradice je dost daleko. Sestra Triony Maighread vydala tři vlastní alba (na jednom z nich zpívá i Triona), která jsou také velice pěkná. Ostatně k ženskému zpěvu se ještě vrátíme. A ještě jednu kapelu nesmíme vynechat, De Danann. Tahle kapela stále ještě funguje, i když vznikla někdy kolem roku 1975. Její složení se mnohokrát změnilo, stále však zůstavají tahouni Frankie Gavin (jeden z nejlepších irských houslistů – s ním si můžete koupit cokoliv a nezaváháte) a Alec Finn (jeden z průkopníků hry na buzuki). Mně osobně se nejvíc líbí jejich alba Ballroom, A Jacket Of Batteries a ½ Set In Harlem, což ovšem neznamená, že ta ostatní nejsou pěkná. Na některých se objevil také jeden z nejlepších irských harmonikářů Mairtín Ó Connor, který vydal i několik vlastních alb. Na těch posledních už jsou jenom jeho vlastní skladby, nutno nicméně přiznat, že skládání mu jde velmi dobře. Pokud jde o další sólisty pocházející z prostředí již jmenovaných kapel, na prvním místě si zaslouží být jmenován Andy Irvine. Zpěvák, písničkář, bouřlivák, jeden z prvních hráčů na buzuki, někdejší člen Planxty. V poslední době se vyskytoval v sestavě skupiny Patrick Street (další ze špičkových kapel) a nedávno vydal album Mozaik, což je živá nahrávka parádního koncertu, na kterém si s ním zahráli mimo jiné jeho starý souputník z Planxty Dónal Lunny a Nikola Parov, bulharský pištec, který s Andym hrál i na jiných albech, třebas legendárním East Wind, stvořeném ve spolupráci s Davy Spillanem, další legendou – dudákem, který nezná žánrové hranice. Ze skupiny Chieftains se jako sólisté uplatnili Sean Keane, skvělý houslista, Matt Molloy (zahrál si i s Planxty a Bothy Bandem), neméně skvělý flétnista a Derek Bell, hvězda – dnes již bohužel nežijící – mezi harfisty. Cokoliv od těchto pánů stojí za slyšení popř. zakoupení. Ze skupiny Bothy Band pochází další dva vynikající sólisté, kteří mají na kontě nejedno vlastní album, houslista Kevin Burke a dudák Paddy Keenan. No a na závěr této etapy třešnička na šlehačce – Liam Ó Flynn, bezkonkurenční dudák ex Planxty, který neváhá zahrát si se symfonickým orchestrem.
 

The Fire Aflame

 V katalogu Claddagh Records jsou interpreti rozděleni do kategorií jako sólisté, dua+tria a skupiny. Dua a tria jsou obvykle záležitostí jednoho či dvou sólistů, kteří si přiberou doprovod. Často to bývá klavír a velmi často na něj hraje Charlie Lennon. Trochu výjimku tvoří Declan Masterson, což je především vynikající dudák a píšťalista, také však multiinstrumentalista, pro kterého není problém nahrát sám celé album vlastních skladeb se vším všudy (takový Mike Oldfield v irském a poněkud méně avantgardním a popovém provedení). Ty nejvýznamnější skupiny jsme si už probrali, nemůžeme ale vynechat jednu z novějších, ve které se sešlo několik výborných muzikantů s bohatou vlastní minulostí, totiž skupinu Lúnasa, kterou mohu bezvýhradně doporučit každému nadšenci pro irskou tradiční muziku. A ještě pár mladších kapel, které také stojí za to – Calico, Galldubh, Danú, Deánta, Dervish, Anam … a abych nezapomněl staré páky, k trochu drsnější větvi irské hlavně písničkové tradice patří Wolfe Tones a samozřejmě Dubliners. Ze sólistů bych připomněl ještě třeba harmonikáře Jamese Keana (bratr Seana, žijící převážně v USA), Joe Burkeho nebo Jackie Dalyho. K mým favoritům mezi dudáky patří Joe McKenna, který však se v poslední době bohužel odmlčel (ovšem cokoli natočil, je skvost). Klasiku irské harfy představuje Janet Harbison, z těch mladších mne uchvátila Laoise Kelly (hraje také se skupinou The Bumblebees) a Maire Ní Chathasaigh. A sliboval jsem zpěvačky, které si rozhodně zaslouží zvláštní zmínku. Irské soprány, to  je totiž něco opravdu extra. Rozhodně mezi nimi vévodí Noirín Ní Ríain, která si zazpívala také se sborem mnichů z Glenstalského opatství. Ale jsou i další , třebas Aine Minogue, Seoisamhín Ní Bheagloaich a samozřejmě Máire Ní Bhraonain (jinak též Moya nebo Máire Brennan), i když její poslední alba už jsou dosti popová. Se zpěváky je to kupodivu trochu slabší, ale i zde jsou prověřené firmy, třebas Seán Tyrrel anebo starý známý z Planxty Christy Moore. No a to zdaleka není všechno, ale taky nemusím (ani nemůžu) napsat všechno najednou, že…

Bohumil Sýkora



( Celý článek | Autor: administrator | Poslat mailem Informační e-mail | Vytisknout článek: Vytisknout článek )
Email Servis

Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

oddělovač
Soutěže
neběží žádná soutěž

Výherci soutěží
oddělovač
rtop
lbot rbot
bot